August 2016

Důvěra

25. august 2016 at 14:00 | Simonnies
Že bych zase začala básnit? :)


Jarní vánek.
V dálce hlas slavíka.
Opouští mě spánek.
důvěra útíká

pryč. Za hory a kopce,
za prameny vod.
A já pomyslím si trpce:
jestli je to vhod

napsat ti, že mě to mrzí.
Odpustit ti tvoje chyby.
Setřít všechny naše slzy,
Říct: zlato, pochop, ty mi chybíš.

Zavrtím hlavou, zavřu oči.
Odložím svůj telefon.
Zvonek, aha, já se otočím,
sakra. To ne. Je to on.

Vtom probudím se do šera,
svůj šílený dech slyším jen.
Pryč je moje důvěra,
pryč je tenhle zvláštní sen.

Místo, kde chci žít

25. august 2016 at 12:37 | Too secret |  Poems

Procházím rozepsané články a najednou, aha!
Báseň z roku 2013.
Příjemné počtení xD



Na houpačce ležet a jemně bdít
a o tomhle tajném světě snít.
Moře ve vlnách tiše zpívá
a racek se na krajinu dívá.

Pestré barvy květů až oči ničí
a my hrajeme si s kokosy-jako míči.
V pralese had hlasitě syčí
a poupata krásně klíčí.


Zvěř umlkla. Ticho jest.
A já přec uslyším hlas a zatnu pěst.
Ale bát se nemusím,
to jen ptáci ulehají ke spaní,
a paní ptačí jim vypráví
o slunci a svítání.

A ranní vánek rozproudí nám zrak,
všude kvítka a na břehu moře pták.
Ach, už navždy tu chci být,
neboť to je to místo,
místo kde chci žít.